Sebepéče jako priorita: Workshop pro 12 dětských domovů

Práce v dětském domově není jen zaměstnání. Je to poslání, které vyžaduje celé srdce, nekonečnou trpělivost a obrovský výdej energie. Aby však mohli dospělí dlouhodobě vytvářet bezpečné prostředí pro děti, musí mít nejdříve sami kde brát sílu. Proto jsme se tentokrát v Dobrých vílách rozhodli zaměřit pozornost na ty, kteří o děti pečují a celý systém domovů vedou.

Tento den byl pro nás výjimečný také tím, že se konal v rámci našeho pravidelného setkání s dětskými domovy. Velmi nás potěšila vysoká účast – dorazili zástupci z 12 domovů z celkových 18, se kterými úzce spolupracujeme.

Společné plánování i sdílení starostí

Kromě semináře o sebepéči byl tento čas prostorem pro důležitý dialog. Informovali jsme domovy o akcích, které pro jejich děti na nadcházející období připravujeme, aby se na ně mohli včas těšit. Stejně důležitá však byla i druhá část – naslouchání. Společně jsme otevřeli témata, která domovy aktuálně trápí a v čem konkrétně potřebují naši pomoc. Tato zpětná vazba je pro nás klíčová, abychom jako Dobré víly mohli pomáhat přesně tam, kde je to nejvíce potřeba.

Od teorie k prožitku (a dupání!)

Setkání jsme zaměřili na důležité téma a to sebepéči a prevenci vyhoření. Ale nechtěli jsme jen teoreticky přednášet. Duševní hygiena se totiž nedá jen „nastudovat“, musí se prožít. Workshop byl proto protkán praktickými technikami:

• Cesty k osobní pohodě: Každý si mohl definovat své vlastní cíle v oblasti duševního zdraví a hledat konkrétní cesty, jak o sebe lépe pečovat.
• Uvolnění napětí: Zkoušeli jsme, co s námi udělá pořádné dupání nebo cílené cvičení. Bylo osvobozující vidět, jak se nahromaděný tlak dokáže odplavit fyzickým pohybem.
• Tady a teď: Společně jsme si prošli meditaci na zklidnění a cvičení na zapojení všech pěti smyslů, které slouží jako rychlá první pomoc v momentech přehlcení.

Mám právo nemít svůj den

Jedním z nejsilnějších momentů byla diskuse o tom, že i lidé v pomáhajících profesích mají nárok nebýt vždy dobře naladěni. Ředitelé i vychovatelé často cítí tlak na to být neochvějnou „skálou“ pro ostatní. Společně jsme hledali způsoby, jak tyto stavy zdravě komunikovat a jak si dovolit odpočinek bez výčitek svědomí.

Sdílení zkušeností napříč domovy ukázalo, že výzvy jsou všude podobné. Výměna názorů mezi vedením a pracovníky v přímé péči navíc přinesla cenný vhled do toho, jak se vzájemně podpořit, aby v domově vládla pohoda.

Načerpání sil u společného stolu

Po dopoledni plném emocí, cvičení a vzájemné podpory jsme se všichni sešli u dobrého společného oběda. Byl to čas na neformální povídání, smích a zasloužený relax v přátelské atmosféře.

Odjížděli jsme s pocitem, že tato setkání mají obrovský smysl. Spokojený ředitel a vyrovnaný vychovatel jsou totiž základním pilířem pro spokojené děti.

Poděkování

Celým dnem nás provedli lektoři z organizace Nevypusť duši, kteří do tématu vnesli odbornost i laskavý přístup, a to vše pod záštitou programu Nadace O2, za jejíž podporu moc děkujeme.

Speciální poděkování patří také Truhlárně. Jejich krásné a inspirativní prostory nám poskytly dokonalé zázemí, kde jsme se všichni cítili velmi vítáni a uvolněně.

A co nás čeká příště? Teď už se zase moc těšíme na naše společné akce s dětmi, kam se vracíme s novou energií a čistou hlavou!